„Máš velkou hlavu, ty budeš určitě génius.” „Kdybychom aktivovali nepoužívanou část mozku, stali by se z nás supermani!” „Kreativní lidé používají víc pravou půlku mozku.” Zní vám to povědomě? O našem mozku koluje spousta mylných představ.
Mýtus první: Levá pol mozku je ta rozumná, pravá je kreativní a citová
Tento obecně rozšířený mýtus vznikl již v 60. letech na základě tehdejších výzkumů mozkové aktivity. Odborníci věřili, že určitý typ úkolů řeší pravá polovina mozku a jiný typ pak polovina levá. „Nic takového ale neplatí,” říká anglická bioložka Sophie Scottová. „Obě strany v mozku se vzájemně doplňují a spolupracují,” dodává. Ve skutečnosti totiž pracují sice obě hemisféry odlišně, ale jsou aktivní obě najednou. To, že někteří lidé rozumějí více technice a jiní tvoří umělecká díla, tedy není tím, že by měli jednu stranu mozku aktivnější než druhou. Je za tím celá řada různých faktorů od genetických vloh až po psychologickou povahu osobnosti.
Mýtus druhý: Využíváme jen malou část svého mozku
Myšlenka, že používáme jen 10 % mozku a dalších 90 % čeká na spuštění, je úžasná. Jaké schopnosti bychom odemknutím celé mysli mohli získat? Levitaci? Telepatii? Bohužel to bude muset jít jinak, volné kapacity totiž nejsou. Moderní skenování lidského mozku jasně ukázalo, že existuje jen velmi málo jeho částí, které nejsou aktivní. Lidé ve svém běžném životě využívají celý svůj mozek, se všemi jeho oblastmi a neexistuje žádná, která by byla nečinná. Dokonce i k něčemu tak jednoduchému, jako je obyčejné zatnutí pěsti, využíváme mnohem více než pouze 10 % kapacity svého mozku.
Mýtus třetí: Alkohol zabíjí nervové buňky
Jde o velice často zmiňovaný fakt. Po tom, co se napijete alkoholu, vám mají v hlavě zemřít tisíce nervových buněk. Není to ale pravda. Molekuly ethanolu obsažené v alkoholu totiž neútočí na nervové buňky, ale na synapse, tedy na spojení mezi nimi. Proto se devastující účinky objeví až po dlouhodobém pití. Následky jako obecně narušená schopnost myšlení, soustředění či výpadky paměti nezpůsobuje tedy menší počet mozkových buněk, ale vzrůstající počet narušených spojení mezi nimi. Špatně fungující buňka totiž může být horší než buňka mrtvá. Nicméně je prokázáno, že malé množství alkoholu dokáže naši mysl naopak nabudit, vše je tedy otázkou míry.
Mýtus čtvrtý: Mozkové buňky se neobnovují
Výbavu v hlavě si musíme šetřit, žádné nové mozkové buňky se nám totiž už nikdy neurodí. Něco podobného lze mezi lidmi zaslechnout poměrně často, například právě v souvislosti s pitím, které vraždí buňky v mozku. Realita je však naštěstí poněkud méně depresivní. Mnohé oblasti v našem mozku se dokážou uzdravit a zregenerovat, například po těžkém úrazu, a jsou také místa, kde se nervové buňky obnovují. Například v hipokampu, který hraje klíčovou roli v ukládání myšlenek či vjemů do dlouhodobé paměti. Pokud hlavu navíc dostatečně používáme, vznikají mezi neurony další a další spojení, které nám umožňují lépe myslet.
Mýtus pátý: Čím větší mozek, tím chytřejší člověk
Na první pohled to rozhodně smysl dává, ale bohužel pro ty obdařené velkou hlavou, tornu tak není. Samozřejmě že lidský mozek zvládne vyřešit a zpracovat mnohem více věcí než třeba daleko menší mozek krysy. Nicméně porovnáme-li mozky pouze u lidí, tak na velikosti nezáleží. Tím také ztrácí na pádnosti častý argument, že mužský mozek je o něco větší než mozek ženský. Výzkum odborníků totiž neodhalil žádné rozdíly v myšlenkové kapacitě, které by měla na svědomí celková velikost mozku. Něco jiného je však velikost jednotlivých částí tohoto orgánu. V takovém případě se schopnosti lidí oproti průměru změní.
Mýtus šestý: Podprahový signál ovlivní naše chování
Konspirační teorie s oblibou tvrdí, že nás „ti mocní” umí pomocí podprahových sdělení přinutit udělat to, co sami nechceme. Představa o rozkazech skrytých v reklamách pochází z roku 1957, tehdy odborník na reklamu JamesVicary prohlásil, že do promítání filmu v New Jersey vložil téměř nepostřehnutelné záběry s nápisy: „Pij colu.” a „Jez popcorn.” Výsledkem podle něj bylo, že prodej coly se zvýšil o 27 % a popcornu o 18 %. Až v roce 1962 se však Vicary přiznal, že si test vymyslel a žádné skryté signály do filmu nedal. Výzkumy pak prokázaly, že aby reklama zafungovala, musí si ji člověk uvědomit. Žádná skrytá sdělení nefungují.
Mýtus sedmý: Na mozku přibývají záhyby, kdykoli se něco naučíme
Rozšířený mýtus tvrdí, že pokud se něco nového naučíte, přibude vám na mozku další záhyb. Za to, že je lidský mozek zvrásněný, však mohou statisíce let evoluce. Když se lidé jako živočišný druh vyvíjeli, mozek se jim zvětšoval, aby dokázal pokrýt všechny vyšší funkce, jež nás odlišují od zvířat. Během tohoto se rostoucí orgán v naší hlavě „poskládal”. Pouze v mateřském lůně je mozek hladký. Jak plod roste, zvětšuje se i mozek a v době, kdy novorozenec přichází na svět, je už tvarově zhruba stejný jako u dospělého. Sečteno a podtrženo – v průběhu života člověku žádné další záhyby na mozku nepřibývají.